Kniha (2022)/Testování s otevřenou knihou

Z StaTest
Testování s otevřenou knihou

Pozoruhodným přínosem pandemie COVID-19 byl prudký rozvoj testování s otevřenou knihou. Testy a zkoušky s otevřenou knihou umožňují pedagogům klást otázky, jejichž zodpovězení není možné jen na základě přístupu k informačním zdrojům. Vyžadují vyšší kognitivní dovednosti, vyhledání a zpracování informací a kritické myšlení místo memorování. V mnoha ohledech je zkouška s otevřenou knihou bližší běžné praxi. Open-book testování připravuje studenty na práci v digitálním světě.[1]

Zdá se, že dohled a restrikce zajišťující při distančním testování rovné podmínky, nejsou jedinou možnou cestou ke spravedlivému on-line testování. Zvláště, když zesílená kontrola ze strany pedagogů vede k reakci ze strany části studentů, kteří pod tímto tlakem hledají stále sofistikovanější cesty jak restrikce obejít. Tím se do ohniska vztahů mezi studentem a pedagogem dostává místo spolupráce nežádoucí soutěž "kdo s koho" v podvádění. Tato situace se zvláště vyhrocuje při testování v online prostředí, kde je při proktorovaném testování dozor velmi zřetelný a každá nedokonalost v zabezpečení testu může snadno vést k jeho znehodnocení.

Svoji roli hraje i společenský a technologický pokrok. Noví studenti jsou "digitální domorodci" a jsou s novými technologiemi zvyklí nativně pracovat. Nová komunikační a výpočetní zařízení jsou stále kompaktnější a sofistikovanější. Do budoucna bude téměř nemožné zabránit studentům v jejich používání při distančních zkouškách a bude stále obtížnější jim bránit i u zkoušek prezenčních. Použití online zdrojů během zkoušky se tak stane nekontrolovatelné a jejich zákaz bude prakticky nevymahatelný. Radikální restrikce, jako např. vypnout v den přijímacích zkoušek datové připojení a mobilní služby v celé zemi, se nezdají být v našich podmínkách správnou (ani žádoucí) volbou.[2]

Abychom zachovali rovnost podmínek a akademickou integritu, můžeme v nových podmínkách přesunout těžiště hodnocení od tradičních testů (se zavřenou knihou) k testům s otevřeným přístupem k informacím. Netestovat již tolik samotné znalosti, ale přesouvat pozornost k testování dovedností. Klasické testy používáme ze setrvačnosti a často jen proto, že jsme dříve nebyli schopni dovednosti hodnotit - je načase to začít měnit.

Přechod na open-book testování znamená uzpůsobit celou testovou agendu nové situaci. Klasické testování umožňuje klást otázky zaměřené na vybavení jednotlivých informací. Pokud uvažujete o testování s otevřenou knihou, znamená to posun na vyšší úrovně Bloomovy taxonomie. Je třeba položit otázky, které vyžadují, aby studenti aplikovali své znalosti na nové situace a použili analytické a kritické myšlení. Aby takový přístup byl vůči studentům spravedlivý, doporučuje se nechat studenty procvičit si tyto pokročilejší kognitivní dovednosti dříve, než je budou potřebovat v testu.

Přepracovat testy na podobu "s otevřenou knihou" je nesmírně náročné. Prakticky je potřeba opustit všechny znalostní testové položky a vypracovat nové, na vyšších úrovních Bloomovy taxonomie, které by testovaly porozumění a dovednosti.

Přínosy

Jednou z nejtěžších, ale i nejpřínosnějších věcí, které musíte vyřešit při přechodu na open-book testování, je změna pohledu na akademické vzdělávání. Pokud budete upřímní, připustíte, že ve své vlastní praxi neustále vyhledáváte různé informace, vzorce, podrobnosti. Ty potom aplikujete na konkrétní situaci, provádíte jejich syntézu a postupně tvoříte svou vlastní práci. Naši studenti budou v budoucnu dělat totéž a měli bychom je na to připravit. Open-book hodnocení musíme strukturovat tak, aby měřilo jejich schopnost dělat tuto aplikaci a syntézu, místo abychom testovali zapamatování jednotlivých informacích, které zapomenou za měsíc.

Mohou tedy testy/zkoušky s otevřenou knihou pomoci řešit problém podvádění při distančním zkoušení? Zdá se, že mohou, neboť nedávné systematické přehledy prokázaly, že testy se zavřenou a otevřenou knihou dávají srovnatelné výsledky.[1],[3]

Ale nejen to. Open-book testy mohou pomoci zapojit studenty do procesů reflexivního a kritického myšlení. Také podporují jejich digitální gramotnost, kritické myšlení a procesy celoživotního učení, což jsou všechno významné ingredience pro budoucí uplatnitelnost absolventů.

Zagury-Orly a Durning, ale nejen oni, pokládají za pravděpodobné, že v budoucnosti se budeme setkávat s hybridním modelem, v němž studenti budou hodnoceni pomocí kombinace zkoušek s otevřenou a zavřenou knihou. První část zkoušky by mohla být se zavřenou knihou a hodnotila by studenty podle toho, co by měli vědět, aniž by nahlíželi do učebnic. Druhá části zkoušky (s otevřenou knihou) by byla zaměřena na vyšší kognitivní úrovně, na dovednosti, které jsou relevantní pro praxi založenou na důkazech. [4],[5]

Rizika

Jedním z rizik používání zkoušek s otevřenou knihou je to, že učitelé nemusí na začátku vědět, jak navrhnout efektivní zkušební úlohy, které vyžadují kritické myšlení. Naproti tomu studenti mohou být ukolébáni falešnou představou, že si během zkoušky budou moci vše dohledat a řádně se na ni nepřipraví. Může vznikat mylný předpoklad, že zkouška bude snadná a všechny odpovědi půjde nalézt v učebnici nebo v jiných povolených zdrojích.

Zcela nečekaný problém přinesl rozvoj umělé inteligence (dále AI). Zatímco dříve hrozilo jen to, že při ovoleném přístupu k internetu mohou studenti vyhledat odpovědi na znalostní úlohy na nízkém stupni Bloomovy taxonomie, s rozvojem AI toto omezení padlo. AI je schopná velmi věrohodně odpovídat i na otázky které vyžadují pochopení a aplikaci znalostí.

Proto i při zkoušce s otevřenou knihou musí učitel vymezit okruhy povolených zdrojů informací, aby byla zachována rovnost šancí.


Doporučení pro tvorbu otázek do testů s otevřenou knihou

Pro testování s otevřenou knihou budou užitečné zejména otevřené typy položek, které poskytují studentům více prostoru, tedy například otázky s tvořenou odpovědí. Používejte úlohy založené na příběhu, které vyžadují, aby studenti uplatnili kritické myšlení v reakci na spouštěcí scénář. Předložte studentům údaje a ptejte se, co to může v rámci daného scénáře znamenat. Co dalšího to mohlo ovlivnit, jak se to dá ověřit atd.

Uveďme několik příkladů otevřených položek vhodných pro open-book testování (roztříděných podle úrovní Bloomovy taxonomie):

  • Aplikace
    • Seřaďte ..., abyste tím demonstrovali ...
  • Analýza
    • Identifikujte chybu v důkazu nebo výpočtu
    • Vysvětlete tuto situaci pohledem teorie ...
    • Jaké jsou protiargumenty ...
    • Proč se výsledek A liší od výsledku B
    • Jaký je vztah mezi X a Y
  • Syntéza
    • Popis experimentu. Jaký očekáváte výsledek?
    • Popište další krok v tomto procesu ...
    • Která metoda je pro toto nejlepší
    • Který argument je nejsilnější
  • Hodnocení
    • Posuďte situaci za tohoto stavu kritérií
    • Vyhodnoťte, posuďte, doporučte co by bylo lepší, ...
    • Jaké změny byste provedli
    • Co by se stalo, kdyby ...
Používejte v otázkách formulace typu: "co je nejvhodnější", nebo "co je nejdůležitější", což studenty vede formulování úsudků a postojů.
Testování s otevřenou knihou a kompetence digitálního věku
  • V době vysoké dostupnosti informací nabývá na významu studentova schopnost správně zformulovat otázku. Samotné informace jsou snadno dostupné, ale bez schopnosti posoudit situaci a zformulovat otázku, která z ní plyne, není možné je efektivně využít.
  • Do popředí se dostává potřeba orientovat se ve světě, kde je informací spíš mnoho a jejich relevance je nejistá. Informace si mnohdy protiřečí, včetně vědeckých studií dodržujících "evidence based" přístup. Orientovat se v této "džungli" bude patřit ke klíčovým kompetencím digitálního věku.
  1. 1,0 1,1 SAM, Amir H., Michael D. REID a Anjali AMIN. High‐stakes, remote‐access, open‐book examinations. Medical Education [online]. 2020, 54(8), 767-768 [cit. 2021-11-27]. ISSN 0308-0110. Dostupné z: doi:10.1111/medu.14247
  2. Uzbekistán vypnul internet a SMS: Pro někoho možná radikálním krokem se rozhodli zakročit v Uzbekistánu proti korupci a podvodu. [online]. 2014, 8.8.2014 [cit. 2021-11-13]. Dostupné z: https://www.esemes.cz/magazin/uzbekistan-vypnul-internet-a-sms/
  3. DURNING, Steven J., Ting DONG, Temple RATCLIFFE, Lambert SCHUWIRTH, Anthony R. ARTINO, John R. BOULET a Kevin EVA. Comparing Open-Book and Closed-Book Examinations. Academic Medicine [online]. 2016, 91(4), 583-599 [cit. 2021-11-13]. ISSN 1040-2446. Dostupné z: doi:10.1097/ACM.0000000000000977
  4. ZAGURY-ORLY, Ivry a Steven J. DURNING. Assessing open-book examination in medical education: The time is now. Medical Teacher [online]. 2021, 43(8), 972-973 [cit. 2021-11-14]. ISSN 0142-159X. Dostupné z: doi:10.1080/0142159X.2020.1811214
  5. JOHANNS, Beth, Amber DINKENS a Jill MOORE. A systematic review comparing open-book and closed-book examinations: Evaluating effects on development of critical thinking skills. Nurse Education in Practice [online]. 2017, 27, 89-94 [cit. 2021-11-27]. ISSN 14715953. Dostupné z: doi:10.1016/j.nepr.2017.08.018