Kniha (2022)/Test-wise
Jako testová moudrost (test-wise, testwiseness) se označuje schopnost, která umožňuje studentovi správně vybrat odpověď na otázku, aniž by znal oblast, na kterou se úloha ptá[1][2]. Využívá toho, že autoři výběrových úloh mají obvykle nejprve dobře rozmyšlenou správnou odpověď a k ní až dodatečně vymýšlejí distraktory. Často tak dělají stereotypně, takže lze jejich úvahy odhadnout, nebo se dopouštějí některých typických nedopatření[3].
- Nejdelší odpověď je správná
Testová moudrost velí studentům preferovat nejdelší odpověď. Někdy je také správná možnost na první pohled kompletnější než ostatní možnosti, nebo je specifičtější či detailnější[4]. Je to tím, že autoři úloh ve snaze o jednoznačnost napíší správnou možnost velmi detailně, distraktorům pak věnují menší péči. Může se také stát, že pro tvorbu distraktorů použijí neúplnou část textu správné odpovědi. Typickým příkladem mohly být dřívější položky např. v autoškole, nebo v testech bezpečnosti práce, kde nejdelší z nabídnutých odpovědí bývala zpravidla ta správná.
- Odpověď "uprostřed"
Pokud lze odpovědi logicky seřadit (např. jde o čísla) a student neví, která je správná, tipne si některou z prostředních. Když autoři úloh vymýšlejí distraktory, často zvolí nějaké menší a nějaké větší hodnoty. Studenti, kteří si jsou vědomí tohoto pravidla, proto tipují některou z odpovědí uvnitř nabízených možností. Tím, že vyloučí nejnižší a nejvyšší hodnotu, se pravděpodobnost správného tipu podstatně zvýší. Nabízené odpovědi také někdy "krouží kolem" správného řešení, takže stačí vysledovat, v čem spočívá vzájemná podobnost a správnou odpověď lze odhadnout.
- Příklad:
- Jaká je plocha papíru formátu A4 ve srovnání s formátem A6?
- a) Poloviční
- b) Trojnásobná
- c) Čtyřnásobná
- d) Osminásobná
- Student, který nezná odpověď, vyloučí extrémy, tj. možnosti a) a d). Volí tedy mezi b) a c). Odpověď c) je podobná možnostem a) i d) (jde o mocniny čísla 2), zatímco možnost b) se liší. Zkusí tedy vybrat c) - což je správná odpověď.
- Gramatická návodnost
Při tvorbě kmene položky a distraktorů je třeba si dát pozor, aby gramatická forma nenapovídala správnou odpověď. Při tvorbě kmene úlohy autor obvykle již má vymyšlenou správnou odpověď a formulace kmene jí bude odpovídat. To nemusí platit o distraktorech, které mnohdy vymýšlí dodatečně, nebo je na poslední chvíli mění.
- Příklad:
- Zdroj, který umožňuje nejrychleji zkontrolovat, zda je v oboru něco nového, je
- a) knihy
- b) odborné časopisy
- c) internet
- d) vědecké konference
- Absolutní a relativizující výrazy
Při konstrukci odpovědí se autor pokouší vyloučit nedorozumění tak, že použije upřesňující výrazy, které ale poskytují vodítko pro tipování. Pokud některá možnost obsahuje některý zpřesňující ("extrémní") termín, např. vždy, nikdy, pouze, nezbytně, musí, všechny, žádný, nemožné, stále, jde o nesprávnou odpověď (distraktor). Naopak relativizující výrazy často, zřídka, možná, někdy, obvykle, většinou, může apod. bývají ve správných odpovědích.
- Příklad:
- Které tvrzení o savcích je správné?
- a) Jde výhradně o suchozemské živočichy.
- b) Žádný savec neumí létat.
- c) Mohou mít ploutve.
- d) Všichni mají vyvinutý zrak.
- Logický klíč - protiklady nebo vyčerpávající výčet možností
Pokud jsou mezi nabízenými odpověďmi dvě nebo tři, které pokryjí všechny možnosti připadající v úvahu, jistě bude jedna z nich správná.
- Příklad
- Uvažujme matematické kyvadlo s hmotností závaží m a délkou závěsu l. Pokud zvětšíme hmotnost m,
- a) doba kyvu se zkrátí
- b) doba kyvu se nezmění
- c) doba kyvu se prodlouží
- d) maximální výchylka se zmenší
- e) maximální úhlová rychlost se sníží
- Možnosti a), b) a c) společně pokrývají všechny možné případy (doba kyvu se zkrátí, nezmění nebo prodlouží). Student, který využívá testové moudrosti, bude uvažovat jenom o těchto možnostech a vůbec nebude ztrácet čas možnostmi d) a e).
- Příliš jednoduchá odpověď
Studenti předpokládají, že položky budou obsahovat chytáky a složitosti. Mají proto tendenci nezvolit odpověď, která je jednoduchá a samozřejmá. Občas je vhodné takovou správnou odpověď zařadit, aby se toto schéma porušilo.
- Vše výše uvedené
Pokud je mezi nabízenými odpověďmi "všechny uvedené odpovědi", nebo "nic z uvedeného" (a jim podobné), pak tuto odpověď studenti upřednostní. Navíc se ukazuje, že formulace tohoto typu v odpovědích nediskriminují dobře mezi lepšími a horšími studenty. Neměly by se proto v testech používat.
- Opakující se je správně
Učitel často připravuje distraktory tak, aby se mu zdály co možná podobné správné odpovědi. Může se tak stát, že lze odpověď uhádnout porovnáváním nabízených možností a hledáním, v čem se shodují.
- Příklad
- Vyjádřete jednotku Ohm v základních jednotkách SI.
- a) m ·kg·s-3·A-2
- b) m2·kg·s-2·A-2
- c) m3·kg·s-3·A-2
- d) m2·kg·s-3·A-2
- Vyjádření jednotky ohm v základních jednotkách je nesporně náročná úloha. Vidíme však že odpovědi se liší prakticky jen v exponentech. A exponenty se v odpovědích opakují. Vybereme tedy tu variantu odpovědi, v níž se objevují všechny opakující se znaky. V našem případě je to odpověď d).
- Nápověda mezi položkami
V testech se mohou vyskytnout položky, které jsou nápovědou pro jinou položku. Zvláště u delších testů je velmi obtížné udržet tento aspekt pod kontrolou. Pro prevenci této situace se používají dvě strategie. Položky v položkové bance mají nastaveny vzájemné relace a systém nedovolí vybrat do stejného testu "příbuzné" položky. Druhou strategií je nabízet studentům otázky postupně a neumožňovat návrat k otázkám již dříve zodpovězeným.
- Verbální podobnost
Pokud jsou mezi kmenem položky a jednou z nabízených odpovědí verbální podobnosti, bývá tato odpověď správná.
Odkazy
Reference
- ↑ Testwise. APA Dictionary of Psychology [online]. Washington DC: American Psychological Association, 2020 [cit. 2021-11-16]. Dostupné z: https://dictionary.apa.org/testwise
- ↑ Testwiseness and Guessing: What is testwiseness and guessing? [online]. Lawrence: The University of Kansas [cit. 2021-11-16]. Dostupné z: http://www.specialconnections.ku.edu/?q=assessment/quality_test_construction/teacher_tools/testwiseness_and_guessing
- ↑ BERK, Ronald A. Humor as an instructional defibrillator: Evidence-based techniques in teaching and assessment. Sterling, Va.: Stylus, 2002, 268 s. ISBN 1579220630
- ↑ AL-FARIS, Eiad A, Ibrahim A ALORAINY a Ahmad A ABDEL-HAMEED, et al. A practical discussion to avoid common pitfalls when constructing multiple choice questions items. J Family Community Med [online]. 2010, vol. 17, no. 2, s. 96-102, dostupné také z <https://doi.org/10.4103/1319-1683.71992>. ISSN 1319-1683 (print), 2229-340X.