Kniha (2022)/Provedení testu
- Administrace testu - prezenční, nebo distanční?
Díky rozvoji počítačové techniky je možné volit, jakým způsobem bude test administrován. Může to být písemně (paper based test, PBT), nebo online (computer based test, CBT). Každý z těchto přístupů má své výhody a svá omezení.
Papírové testování
Papírové testy tvořené položkami s výběrem odpovědí se dočkaly masivního rozšíření již za 1. světové války v reakci na personální potřeby americké armády. Bylo tehdy nutné rychle a efektivně klasifikovat velký počet rekrutů a to se nedalo řešit do té doby obvyklou individuální prací psychologů. [1]
Díky své efektivitě se testování pomocí předtištěných testů rychle rozšířilo do dalších oborů, které dříve spoléhaly na individuálně administrované testy - vzdělávání, testování inteligence a dalších.
V anglicky psané odborné literatuře se rozlišují dva pojmy: čistě počítačové testování (computer based testing) a počítačem podporované testování. Ve druhém případě může sběr odpovědí probíhat i pomocí papírových dotazníků (jde tedy o paper based testing), pomocí výpočetní techniky se pak ale testy vyhodnocují a dále analyzují.
Počítačové testování je jistě meta, k níž celý obor směřuje. Přesto má papírové testování svůj význam nejen při nedostatku počítačového vybavení, ale i jako snadný vstup do světa testování a používání souvisejících metodik. Vhodně zvolené programy a technologie nám mohou výrazně ulehčit práci.
V nejjednodušší podobě papírového testu stačí volně vytištěné úlohy s nabídnutými odpověďmi. Tradiční vyhodnocování odpovědních formulářů pomocí průsvitek se šablonou správných odpovědí vykazovalo díky lidskému faktoru velkou chybovost, často srovnatelnou s počtem chyb, které v odpovědích udělal respondent. S nástupem optických skenerů a technologie optického rozpoznávání značek (optical mark recognition, OMR) již čtení odpovědních formulářů není problém. Poměrně snadno lze analyzovat i opravy a změny odpovědí, které zkoušený provedl. Pro automatizované vyhodnocení je ovšem třeba navrhnout formuláře tak, aby byly snadno strojově čitelné, tedy vyhovovaly požadavkům na optické rozpoznávání značek. Příklady strojově zpracovatelných dotazníkových listů lze vyhledat na internetu pod termíny „bubble answer sheet“, „OMR answer sheet“, případně „scantron test sheets“.
Testy lze generovat a tisknout přímo i z programů podporujících testování, jako je specializovaný testový program Rogō. Ten podporuje tisk strojově čitelných formulářů, včetně vytváření několika verzí testu s různě seřazenými úlohami. Tisk testových formulářů umožňuje i LMS Moodle, který má pro tvorbu strojově čitelných formulářů rozšíření Quiz OMR.
Zatímco tisk testových formulářů je v testovacích programech často zahrnut, čtení a rozpoznávání vyplněných formulářů není ve jmenovaných testovacích systémech řešeno. Je nutné využít externí řešení, např. osvědčený komerční software Remark Office.
- Výhody
- Papírové testování většinou využívá předtištěné formuláře, v nichž testovaný vyznačí své odpovědi. Výhodou je, že lze souběžně administrovat velký počet testů.
- Odpovídání na papíru je pro některé testované intuitivnější a komfortnější, nebudí v nich obavy, jestli zvládnou práci s technikou.
- Nevýhody
- Nevýhodou je nepružnost celého procesu daná použitými technologiemi.
- Nelze získat některé informace, např. o rychlosti, kterou testovaný odpovídal.
Počítačové testování
Elektronické hodnocení se z velké části vyvinulo z konvenčních forem hodnocení. Původní papírové testy a odpovědní formuláře byly převedeny do digitální podoby a doručovány testovanému buď aplikací běžící na lokálním počítači, ale s rozvojem techniky daleko častěji on-line, prostřednictvím internetu. Masivní nárůst elektronického testování pozorujeme zvláště v posledních deseti letech.[2] K tomu se nově otevírá testování pomocí mobilních platforem.[3] Pro realizaci on-line testování je k dispozici řada softwarových nástrojů. Na jednu stranu to jsou specializované programy, které řeší jen testování (např. Rogō) nebo jsou testovací moduly součástí různých komplexních nástrojů (např. LMS Moodle).
- Výhody
Počítačového testování je oproti papírovému nesrovnatelně flexibilnější. Umožňuje v zadání úloh využívat multimédia, také obrázky při něm neztrácejí kvalitu. Počítačové testování také přináší řadu výhod pro administraci testu, řízení jeho průběhu (je např. možné nastavit jednosměrný průchod testem, hotové úlohy se mohou uzamknout apod.). Obrovskou výhodou pro bezpečnost testů je možnost sledovat, jak testovaný odpovídal v čase a jak dlouho mu která úloha trvala. Mimo to počítačové testování otevírá zcela nové možnosti adaptivního testování. Přímé vyplňování a zpracování testu na počítači podstatně urychluje jeho vyhodnocení, což studenti očekávající zpětnou vazbu velmi kvitují. Elektronické testování je obecně méně chybové a vede ke zvýšení kvality hodnocení.[3] Díky počítačovému testování pronikají do hodnocení nové formáty testových úloh, využívající například možnost vyznačit odpověď v obraze. A v neposlední řadě je počítačové testování nákladově efektivnější a ekologicky šetrnější než jeho papírová obdoba.[4]
- Nevýhody
Počítačové testování je ve srovnání s "papírovým" limitované výpočetní technikou, kterou má provozovatel k dispozici. Počítačový systém může být napaden virem, nebo hackery, případně selhat v důsledku ztráty napájení nebo konektivity. Před elektronickým testováním je třeba zaškolit testované i personál do používání elektronického testovacího systému. Případné řešení sporů s nespokojenými účastníky testu může být komplikovanější, protože není k dispozici "papírový důkaz", jaké bylo zadání a jak student odpověděl. Při testování mnoha klientů najednou mohou vznikat zvýšené požadavky na přenosovou kapacitu, zvláště v případě mobilních zařízení s bezdrátovým připojením. Od nasazení elektronických forem hodnocení mohou odrazovat vysoké vstupní náklady (HW + SW), ale tuto nevýhodu vyvažují pozdější nízké náklady provozní.
Odkazy
Reference
- ↑ DUBOIS, Philip H. A History of Psychological Testing. Michigan: Allyn and Bacon, 1970.
- ↑ EGARTER, Saskia, Anna MUTSCHLER, Ara TEKIAN, John NORCINI a Konstantin BRASS. Medical assessment in the age of digitalisation. BMC Medical Education [online]. 2020, 20(1) [cit. 2021-11-26]. ISSN 1472-6920. Dostupné z: doi:10.1186/s12909-020-02014-7
- ↑ 3,0 3,1 DENISON, Alan, Emily BATE a Jessica THOMPSON. Tablet versus paper marking in assessment: feedback matters. Perspectives on Medical Education [online]. 2016, 5(2), 108-113 [cit. 2021-11-27]. ISSN 2212-2761. Dostupné z: doi:10.1007/s40037-016-0262-8
- ↑ DENNICK, Reg, Simon WILKINSON a Nigel PURCELL. Online eAssessment: AMEE Guide No. 39. Medical Teacher [online]. 2009, 31(3), 192-206 [cit. 2021-11-27]. ISSN 0142-159X. Dostupné z: doi:10.1080/01421590902792406