Kniha (2022)/Otevřené úlohy

Úloha s krátkou tvořenou odpovědí

též úlohy se stručnou odpovědí, short-answer question, SAQ. Na úlohu s krátkou tvořenou odpovědí má zkoušený nejčastěji odpovědět jedním slovem nebo slovním spojením. Často je odpovědí také výsledek nějakého výpočtu, načrtnutý graf nebo obrázek, chemický vzorec, matematická rovnice apod. Podle konstrukce se někdy tyto úlohy dělí na úlohy produkční a doplňovací:

• Produkční úloha:

  Jak se jmenuje hlavní město Velké Británie?

• Doplňovací úloha:

  Hlavní město Velké Británie se jmenuje __________________ .

Úlohy s krátkou tvořenou odpovědí jsou vynikající součástí formativních testů. Jejich přínos spočívá v tom, že učiteli poskytují informaci nejen o tom, které části učiva studenti zvládli a do jaké míry, ale současně se pomocí nich dozví o případných omylech, neporozuměních a chybných konceptech, z nichž studenti vycházejí. Díky tomu je možné cíleněji reagovat při přípravě další výuky a studenty lépe vést.

Úlohy s krátkou tvořenou odpovědí jsou užitečné i pro sumativní testy. V některých oblastech jsou zcela obvyklé - např. při výuce jazyků, matematiky a geometrie apod. Jejich příprava pro sumativní test však musí být velmi pečlivá, aby se předešlo nejednoznačnostem.

Příklad

Správně konstruovaná SAQ:

Jak se jmenuje hlavní město Velké Británie?

Správná odpověď: Londýn, London.

I v tomto jednoduchém případě se musí hodnotitelé domluvit, jak budou klasifikovat např. odpověď Londra.

Špatně zkonstruovaná SAQ:

Hlavní město Velké Británie je __________________ .

V tomto případě není jasné, na co se autor úlohy ptá: hlavní město Velké Británie je Londýn, velké, v Anglii, historické, na Temži...

Obecně se dá říci, že na většinu úloh SAQ je více správných odpovědí a většinou je musí vyhodnocovat kvalifikovaný hodnotitel - expert v příslušném oboru. Hodnotitelé se buď musí shodnout, za jaké odpovědi přidělí plný počet bodů, za jaké částečné skóre a jaké odpovědi budou považovat za chybné, nebo musí dostat podrobný návod.

Co je jednotkou hmotnosti?

Mezi odpověďmi může být např. kilogram, gram, tuna, metrický cent, libra, unce, karát, kvertlík...

Jaké zvíře je ve znaku Moravy?

Červenostříbrně šachovaná orlice se zlatou korunkou

Jak hodnotit vynechání barvy, popřípadě popis barevné kombinace jako červenobílé? Jak hodnotit odpověď "jednohlavý orel"? Je chybou vynechání informace o korunce?

Kvůli množství možných odpovědí se dokonce může stát, že vůbec nelze spolehlivě posoudit, zda je odpověď správná.

Napište jméno alespoň jednoho malíře.

Kolik bodů přidělíte za jméno, které vůbec neznáte? Lze spolehlivě ověřit, zda je odpověď správná? Kolik času a úsilí takové ověřování bude stát?

Mimo sumativní testování lze této vlastnosti SAQ využít. Rozličné odpovědi na stejnou otázku mohou povzbudit diskusi během výuky a aktivizovat studenty. Mohou nám také pomoci při tvorbě uzavřených úloh typu SBA: potřebujete-li pro takovou úlohu najít distraktory, zeptejte se na totéž pomocí SAQ. Získané odpovědi mohou být cennou inspirací.

Doplňovací úloha (cloze)

V doplňovací úloze (cloze) dostává zkoušený text s vynechanými místy, která má doplnit. Nejčastěji má na několika různých místech doplnit vynechaná slova. V některých případech má doplnit některou část slova.

Příklad

Doplňte vynechaný text

Rovinné těleso, které má tři strany a tři vrcholy, se označuje jako t_____helník. Zvláštní kategorii tvoří prav______lé t_______níky. Jejich nejdelší strana, tzv. p__________a, je proti pravému __________, který je sevřen od_________ami.

Doplňovací úlohy se hodně používají při výuce jazyků, např. pro testování slovní zásoby nebo pro zkoušení schopnosti porozumět mluvenému slovu.

Příklad

Na základě poslechu doplňte chybějící slova a údaje

Jediný přirozený satelit Země se jmenuje ________. Jeho průměrná vzdálenost od středu země je _________ km. Zhruba jednou za ________ oběhne kolem Země. Člověk na něj poprvé vstoupil v roce _________.

V této podobě jsou doplňovací úlohy vlastně svazkem úloh s krátkou tvořenou odpovědí. Někdy se jako doplňovací úlohy (cloze) označují i podobně konstruované položky, v nichž zkoušený své odpovědi vybírá z předem daného seznamu slov, nebo je počet možných odpovědí omezen (např. úlohy typu Doplňte -mě-/-mně-). V tom případě jde vlastně jen o jinak označené přiřazovací, tedy uzavřené úlohy.

Při bodování doplňovacích úloh se nejčastěji přiděluje dílčí skóre za každé správné doplnění, nebo se používá parciální skóre PS₅₀.

Modifikovaný esej

Modifikovaný esej (modifies-essay question, MEQ) je jiný typ svazku úloh s krátkou tvořenou odpovědí. Po úvodním medailónku následuje první otázka, pak se střídají doplňující informace a další otázky.

Příklad

78letý muž, vdovec, který žije sám, přišel na ambulanci pro únavu a pokles tělesné hmotnosti. Byl přijat na všeobecné interní oddělení, na němž pracujete, k dalšímu vyšetření.

Otázka 1: Jaké jsou tři nejpravděpodobnější diagnózy?

Otázka 2: Napište pět otázek, které pacientovi položíte a které vám nejlépe pomohou mezi těmito třemi diagnózami rozlišit.

Laboratorní vyšetření ukázala mírnou chudokrevnost s koncentrací hemoglobinu 104 g/l. Objem červených krvinek je menší, než by odpovídalo referenčnímu rozmezí. Uzavíráte proto, že pacient trpí mikrocytární anémií.

Otázka 3: Napište dva typické klinické příznaky, po kterých budete v při vyšetření pacienta pátrat.

Otázka 4: Stručně napište, jak uvedený výsledek změní vaši prvotní diagnózu.

Modifikovaný esej je na pomezí úloh s krátkou tvořenou odpovědí a široce otevřených úloh. Mají velkou hodnotu zejména ve formativních testech, v nichž do určité míry mohou simulovat dialog nad řešením problému mezi studentem a učitelem. Příprava tohoto formátu pro sumativní testy je však náročná. Ke všem požadavkům a omezením zmiňovaným u krátkých tvořených úloh přibývá ještě skutečnost, že chyba na začátku řešení modifikovaného eseje může mít vliv i na následující dílčí otázky. K tomu by v ústně vedeném dialogu nedošlo, neboť učitel by prvotní chybu vhodným způsobem korigoval. Samozřejmě má také vliv, jestli se student může při vyplňování testu vracet zpět, nebo nikoli.

Všimněte si, že v modifikovaném eseji bývají jednotlivé otázky pojaty mnohem šířeji než v typických úlohách s krátkou tvořenou odpovědí. Tentokrát již neočekáváme, že testovaný odpoví slovem nebo slovním spojením. Jeho odpověď bude spíše zahrnovat více samostatných výroků. Student musí nejen ovládat testovanou látku, ale také musí být schopen v krátkém čase stručně a přesně svou odpověď formulovat.

Esej

Esej je úloha s dlouhou tvořenou odpovědí. Zkoušený píše rozsáhlejší text (od jednoho odstavce do několikastránkové práce).

Esej obvykle tvoří samostatnou část zkoušky, jeho hodnocení se nekombinuje s jinými úlohami. Hodnocení může být zatíženo subjektivitou hodnotitele. Pokud se esej používá k sumativnímu hodnocení, hodnotí jej proto většinou více hodnotitelů a v ideálním případě dostávají eseje anonymizované. Aby bylo hodnocení objektivnější, hodnotí se většinou podle předem dané osnovy, tj. boduje se, nakolik zkoušený v eseji naplnil určité hodnocené aspekty ("rubrics"). Kromě znalostí, tj. obsahové stránky, mají typicky velký vliv na hodnocení i schopnost podat dobře uspořádaný výklad, analyzovat a popsat souvislosti, přehledně, strukturovaně a srozumitelně se vyjadřovat a správně k tomu používat odbornou terminologii, dodržovat konvence obvyklé v oboru atd.

Využívání eseje jako nástroje pro hodnocení je různé v různých částech světa. Do určité míry se dá říci, že alternativou k eseji je ústní zkouška, při níž vede zkoušející se zkoušeným rozhovor. Výhodou ústní zkoušky může být dialog, díky němuž lze přesněji identifikovat slabé i silné stránky zkoušeného. Nevýhodou je ovšem nereprodukovatelnost hodnocení. Zatímco esej lze kdykoli dát znovu oznámkovat jinému hodnotiteli, ústní zkoušku nelze zopakovat. Dokonce i v případě, že by z ní byl pořízen audiovizuální záznam, může být opakované hodnocení svízelné, zejména pokud zkoušející v nějakém okamžiku vedl rozhovor nevhodným nebo chybným způsobem. Ke zvýšení objektivity může přispět zkoušení před komisí, avšak v praxi větší počet zkoušejících automaticky neznamená, že by je bylo možné považovat na vzájemně nezávislé hodnotitele, kteří se při známkování neovlivňují. Přes všechny tyto výhrady ale ústní zkouška má svou pedagogickou hodnotu, Právě díky možnosti založit zkušební akt na odborném dialogu a interakci. Podmínkou je ovšem vysoká erudice a profesionalita zkoušejícího.