Kniha (2022)/Absolutní stanovení mezí pro průchod testem

Absolutní hodnocení (standardizace) je způsob hodnocení testu, při němž se výkon studenta porovnává s absolutními kritérii – s požadavkem na nabytí vědomostí nebo dovedností, které musí mít, aby bylo možno považovat jeho znalost za dostatečnou pro úspěšné absolvování testu (a kurzu). Kritériem se přitom myslí dosažení konkrétní vědomosti a schopnosti, nikoliv dosažení určitého počtu bodů v testu. Např. stanovíme, že po absolvování kurzu první pomoci by měl frekventant znát doporučení týkající se kardiopulmonální resuscitace, jinak musí kurz absolvovat znovu. Jiným příkladem absolutně standardizovaného testu je test v autoškole: je důležité nevypouštět do ulic řidiče, kteří neznají základní předpisy, a to ani v případě, že by se v rámci konkrétní skupiny uchazečů řadili mezi relativně lepší. Absolutně standardizované testy se v angličtině nazývají criterion-referenced tests (CRT) a používají se například při národních licenčních zkouškách zdravotních sester v USA (National Council Licensure Examination (NCLEX)).

V případě absolutního hodnocení testu je třeba správně zvolit hranici mezi úspěšným a neúspěšným studentem, tedy rozhraní mezi studenty, kteří danou oblast zvládli dostatečně, a těmi, kteří ji dostatečně nezvládli. Ke stanovení této hranice se bohužel občas používají intuitivní či „tradiční“ postupy a arbitrárně nastavené meze (50 %, 60 %, 75 % apod.) bez dalšího zdůvodnění.

Existuje celá řada metod pro podložené nastavení absolutních mezí různých typů hodnocení studentů. Jejich přehled nalezne čtenář například v obsáhlém díle Handbook of Test Development .

Mezi nejznámější metody pro stanovení hraničního skóre na základě absolutních kritérií patří Angoffova metoda, Ebelova metoda, metoda záložek, metoda kontrastních skupin a metoda hraničních skupin. Další skupina "smíšených" metod používá prvky obou přístupů absolutního i relativního - jmenuje z této skupiny např. metodu Cohenové.

Metody zlatého standardu (Angoffova metoda a Ebelova metoda) vycházejí z expertního posudku relevantních odborníků, kteří posuzují postupně jednotlivé položky testu a hledají shodu na názoru, s jakou pravděpodobností na ně mají studenti být schopni správně odpovědět. Tyto metody jsou považovány za nejspolehlivější, ale současně jsou velmi pracné a nákladné. Proto se často používají jednodušší a rychlejší metody a v případě pochybností se ověřuje shoda s metodami zlatého standardu.

Podívejme se nyní podrobněji na dvě nejdůležitější metody nastavení meze průchodu testem – Angoffovu a Ebelovu metodu.