Kniha (2022)/Úlohy s výběrem z možností

Výběrové úlohy dnes v písemných testech převažují. Jejich hlavní výhodou je, že se snadno hodnotí. Jak uvidíme dále, mohou mít řadu forem. Všechny spojuje, že zkoušený vybírá jednu nebo více odpovědí z nabídnutých možností. Není rozhodující, jakým způsobem se možnosti nabízejí – může jít např. o zaškrtávání, „radiobutton“, „checkbox“, výběr z roletky.

Z hlediska vlastností i využití v testech je důležité výběrové úlohy rozdělit - bez ohledu na jejich formální vzhled - do dvou skupin:

Dichotomické úlohy (úlohy typu ANO/NE)

Jedna nabízená možnost (či více z nich) je zcela správná, ostatní jsou zcela chybné.

Příklad:

Označte, zda tvrzení platí:

Plejtvák je savec, který žije v moři ANO - NE

Bodování dichotomických úloh je jednoduché. Nejčastěji se za správnou odpověď udělí jeden bod, za chybnou nic. Méně častá jsou skórovací schémata, v nichž se přidělují jiné počty bodů, např. se bodový zisk váží podle náročnosti úlohy, nebo se za chybnou odpověď body strkávají.

Nevýhodou jednotlivých dichotomických úloh je, že prostým tipováním lze získat průměrně 50 % maximálního možného skóre. To na první pohled nemusí vadit, pokud je správně nastavená hranice, které musí student dosáhnout, aby v testu uspěl. Snižuje se tím ale rozlišovací schopnost testu. Někteří autoři proto doporučují různé modifikace dichotomických úloh, například se vyžaduje, aby spolu s každou odpovědí "NE" student napsal, jak by se musela otázka změnit, aby na ni byla odpověď "ANO". Vzniká tím vlastně kombinace výběrové úlohy s úlohou otevřenou.

Svazky dichotomických úloh

(Též multiple true/false, MTF; multiple response question, MRQ.)

Někdy se několik dichotomických úloh kombinuje do svazku se společným kmenem.

Příklad:

Pes je rozšířené domácí zvíře. Chová se mnoho plemen, která se liší velikostí, barvou a povahou. Které tvrzení o psech je pravdivé?

a) Některá plemena psů nemají vůbec žádné chlupy. ANO – NE

b) Bez ohledu na velikost a barvu, všechna plemena psů patří do jediného biologického druhu. ANO – NE

Důležitou vlastností svazků dichotomických úloh (MTF) je, že zkoušený má o každém tvrzení rozhodnout samostatně, nezávisle na ostatních tvrzeních ve svazku. Jinými slovy, výše uvedený svazek dichotomických úloh můžeme rozepsat do dvou samostatných dichotomických úloh:

Úloha 1:

Pes je rozšířené domácí zvíře. Chová se mnoho plemen, která se liší velikostí, barvou a povahou.

Označte, zda platí tvrzení:

Některá plemena psů nemají vůbec žádné chlupy. ANO – NE

Úloha 2:

Pes je rozšířené domácí zvíře. Chová se mnoho plemen, která se liší velikostí, barvou a povahou.

Označte, zda platí tvrzení:

Bez ohledu na velikost a barvu, všechna plemena psů patří do jediného biologického druhu. ANO – NE

Formální vzhled dichotomických úloh a jejich svazků může být různý. Nejčastěji se ke každému tvrzení vybírá odpověď ANO/NE, nebo PRAVDA/NEPRAVDA. Méně vhodné je vyzvat testovaného, aby označil tvrzení, která jsou pravdivá, a nepravdivá tvrzení ponechal neoznačená. V tomto případě se totiž svazek dichotomických úloh (MTF) podobá úlohám s jedinou správnou odpovědí (SBA), které mají ale jiné vlastnosti a neodpovídá se v nich na každou z nabízených možností zvlášť.

Jsou ovšem i další možnosti, kterými se vzájemně se vylučující alternativy označí.

Příklad

Máme k dispozici pět zkumavek. V každé z nich je 1 ml roztoku jednoho z níže uvedených sacharidů o koncentraci 1 g/l.

Do každé ze zkumavek přidáme 1 ml roztoku hydroxidu draselného (2 g/l) a směs krátce povaříme. Poté do všech zkumavek přidáme roztok s komplexně vázanou dvojmocnou mědí. Výsledná barva směsi v některých zkumavkách je modrá, v jiných červená.

Pro každý sacharid zakroužkujte, jakou barvu směsi po skončení popsaného pokusu očekáváte:

a) amylóza MODRÁ - ČERVENÁ

b) fruktóza MODRÁ - ČERVENÁ

c) glukóza MODRÁ - ČERVENÁ

Od jednotlivých dichotomických úloh se jejich svazek často liší bodováním. Používají se různá skórovací schémata:

1. Vše nebo nic – pokud jsou všechny odpovědi ve svazku správné, hodnotí se 100 % (nejčastěji 1 bodem), ve všech ostatních případech 0 body
2. Dílčí skóre – každá dílčí dichotomická otázka se boduje nezávisle např. 0,25 body
3. Dílčí vážená skóre – každá dílčí dichotomická otázka se boduje nezávisle, každá má jinou bodovou hodnotu (např. dle významnosti nebo obtížnosti)
4. Bodování s penalizací – za některé nesprávné odpovědi se dává záporný počet bodů
5. Parciální skórování – např. PS₅₀: Pokud testovaný odpoví celý svazek správně, obdrží 100 %. Pokud odpoví správně na více než polovinu dílčích dichotomických otázek, obdrží 50 %. V ostatních případech nedostane nic.
6. Korekce na tipování – odhaduje se, jakého skóre za svazek mohl zkoušený dosáhnout náhodným tipováním, a výsledek se koriguje
7. Další složitější metody.

Nejvíce se používají metody vše nebo nic a PS₅₀, ostatní se opouštějí.

Úlohy s jedinou správnou odpovědí

(v anglické literatuře single best answer, SBA).

Nejpoužívanějším a současně nejefektivnějším typem úloh s výběrem z možností jsou úlohy s jedinou správnou odpovědí. Vzhledem mohou připomínat svazky dichotomických úloh, avšak jejich konstrukce je odlišná. I v tomto případě má úloha kmen následovaný nabídkou několika možností. Úkolem je vybrat odpověď, která je výrazně lepší než všechny ostatní. Zkoušený tedy nevyhodnocuje každou možnost zvlášť a nesnaží se určit, zda platí či nikoli, jako ve svazku dichotomických úloh, ale porovnává nabízené možnosti mezi sebou. Žádná z nabízených možností přitom nemusí být správná zcela bezvýhradně a za všech okolností, a žádná nemusí být zcela chybná. Na druhou stranu nabízené možnosti musí být možné seřadit od nejlepší po nejhorší.

Srovnání výběrové položky typu ANO/NE a typu SBA

Položka typu ANO/NE	Položka s jedinou nejlepší odpovědí
Země se tvarem blíží ___________	Země se svým tvarem blíží rotačnímu tělesu. Kterému z uvedených se podobá nejvíce?
kouli       ANO - NE elipsoidu       ANO - NE ovoidu       ANO - NE válci       ANO - NE	Kouli Elipsoidu Ovoidu Válci

Obě úlohy v příkladu se ptají na totéž a nabízejí stejná řešení. V obou případech autor považuje za správnou odpověď možnost 2. Všimněte si ale, že položka typu ANO/NE není zcela jednoznačná: lze namítat, že Země nemá přesně tvar elipsoidu a na druhou stranu lze pro některé účely její tvar dostatečně přesně aproximovat koulí.

V případě položky typu SBA je situace jiná: zkoušený má vybrat nejpřesnější (nikoli nutně zcela přesnou) odpověď. Řešení je jednoznačné.

---

V obecné rovině se dá říci, že pro vysokoškolské vzdělávání jsou položky typu SBA vhodnější než svazky dichotomických úloh. To, že o jednotlivé možnosti v SBA nelze s absolutní platností říci, zda je zcela správná nebo naopak zcela chybná, odpovídá reálnému životu. Zkoušení pomocí SBA lépe připravuje studenty pro praxi. Naproti tomu bývá obtížné vytvořit větší počet MTF k určitému tématu tak, aby úlohy byly opravdu jednoznačné. Snaha o jednoznačnost vede mnohdy k zpřesňování zadání, které je pak stále delší a detailnější, ale často také návodnější, takže výsledkem může být sice jednoznačná, ale současně velmi snadná úloha MTF. Lze tedy říci, že k určitému tématu lze vytvořit více kvalitních úloh SBA než MTF. Úlohy MTF také častěji zkouší prosté vybavení údajů, zatímco SBA spíše aplikaci znalostí. Častá obava, že úloha s jedinou správnou odpovědí bude snazší a uhádnutelnější než svazek dichotomických úloh, který může mít správných odpovědí více, není odůvodněná. V praxi se naopak ukazuje, že správně zkonstruované úlohy typu SBA mají tendenci být obtížnější a obvykle lépe rozlišují než úlohy MTF.

---

Podrobnější informace o tvorbě úloh typu SBA nalezne čtenář v kapitole Doporučení pro tvorbu testových úloh.

---

Poznámka: Multiple-choice questions (MCQ) Často se setkáváme s termínem úloha s mnohočetným výběrem, anglicky multiple-choice question, MCQ. Jde o obecnější pojem, který zahrnuje svazky dichotomických úloh (MTF), úlohy s jedinou správnou odpovědí (SBA) a další typy úloh. V této publikaci se pojmu MCQ záměrně vyhýbáme, neboť jeho význam není jednoznačný. V běžné komunikaci se totiž obsah termínu MCQ často zužuje jen na nejběžnější typ úloh a podle zvyklostí v konkrétní zeměpisné oblasti se jím pak myslí pokaždé něco jiného:

• V anglicky psané literatuře jsou MCQ nejčastěji synonymem pro položky s jedinou správnou odpovědí, tj. SBA.
• V naší jazykové oblasti se MCQ používá nejčastěji jako označení pro svazky dichotomických úloh, tj. MTF.

Vzhledem k zásadním odlišnostem v konstrukci i vlastnostech SBA a MTF může termín MCQ způsobovat nepříjemná nedorozumění.

---

Přiřazovací úlohy

Přiřazovací úloha je tvořena souborem premis a odpovědí. Úkolem zkoušeného je ke každé premise přiřadit nejlepší odpověď. Přiřazovací úlohy mohou mít různé poměry mezi počtem premis a odpovědí a podle toho se někdy rozlišují nejrůznější podtypy. V nejjednodušším případě je premis a odpovědí stejný počet a je dáno, že každá odpověď náleží k právě jedné premise. Jinou možností je, že je premis více (a některé odpovědi se použijí vícekrát).

Příklad:

Zařaďte každé zvíře do skupiny podle typu jeho potravy

1. Prase domácí _____	A. Masožravci
2. Lev pustinný _____	B. Všežravci
3. Zebra stepní _____	C. Býložravci
4. Kůň Převalského _____
5. Krokodýl nilský _____

Může také být naopak více nabízených odpovědí než premis. Extrémním případem jsou tzv. rozšířené přiřazovací úlohy (extended matching questions, EMQ). V mnohém připomínají několik úloh SBA za sebou, ale nabídka možností je podstatně rozsáhlejší (typicky více než deset) a stejný soubor odpovědí se používá pro více premis. Úlohy typu EMQ se rozšířily v medicínské oblasti, kde byly využívány především pro zkoušení klinických oborů.

Příklad

Ke každé kazuistice bolesti v zádech zvolte nejpravděpodobnější diagnózu z této nabídky:

A. Ankylozující spondylitida

B. Disekce aorty

C. Vyhřeznutí meziobratlové ploténky

D. Lumbální spondylóza

E. Zlomenina obratle

F. Infekce meziobratlového disku

G. Defekt pars interarticularis

H. Metastáza do obratlového těla

I. Renální kolika

J. Herpes zoster

Úloha 1:

23letý muž má půlroční anamnézu bolesti v dolní části zad. Bolest zasahuje převážně thorakolumbální spojení a pravou hýždi. Bolest bývá nejhorší ráno, dělá mu obtíže vstát z postele. V průběhu dne dochází k částečnému zlepšení. Při vyšetření nacházíme omezenou pohyblivost lumbální páteře, především laterální flexe.

Úloha 2

32letá žena přichází pro náhle vzniklou bolest v dolní části zad. Bolest je setrvalá, nezávisí na poloze. Všechny spinální pohyby jsou omezené a bolestivé. Před třemi týdny prodělala infekci močových cest, která byla přeléčena amoxicilinem.

Přiřazovací úlohy mohou mít nejrůznější grafickou podobu. Testovaný může například ke každé premise vypisovat písmenné nebo číselné označení zvolené odpovědi, nebo může premisy a odpovědi spojovat čarou. Při testování na počítači se často odpovědi volí z rozbalovacího seznamu, nebo se odpovědi přetahují myší k premisám. V širším pohledu mezi přiřazovací úlohy patří třeba také umisťování popisků do obrázku.

Přiřazovací úlohy se hojně využívají například při výuce jazyků. Jejich vlastnosti jsou do značné míry podobné úlohám s jedinou správnou odpovědí, v podstatě jde o jakýsi svazek úloh SBA. V mnoha oborech se od přiřazovacích úloh postupně upouští, jsou nahrazovány právě úlohami typu SBA. Menší počet typů úloh, které jsou použité v určitém testu, bývá výhodou, neboť testovaný nemusí tolik přemýšlet, jaká forma odpovědi se od něj očekává, a může se lépe soustředit na samotné odpovídání na otázky. Tím se také test stává "přátelštějším", snižuje se testová úzkost.

Pro bodování přiřazovacích úloh se používají podobné postupy jako pro bodování svazků dichotomických úloh (MTF), nejčastěji metody vše nebo nic, dílčí skóre, nebo PS₅₀.

Uspořádací úlohy

Zkoušený má za úkol seřadit nabídnuté položky (např. pojmy, děje) podle určitého pravidla. Může jít např. o seřazení kroků určitého postupu nebo uspořádání nějakých objektů podle nějaké veličiny či vlastnosti.

Příklad

Seřaďte kapaliny od nejvyššího po nejnižší bod tuhnutí.

Voda

Nafta

Líh

Glycerín

Z formálního hlediska mohou uspořádací úlohy připomínat úlohy přiřazovací, neboť zkoušený ke každé položce přiřazuje její pořadí. V některých případech mohou uspořádací úlohy mít více správných řešení, např. roční období po sobě následují v pořadí jaro - léto - podzim - zima, ale také podzim - zima - jaro - léto apod.

Slabinou uspořádacích úloh je obtížné hodnocení. Někdy se používá metoda vše nebo nic, toto hodnocení ale mívá malou citlivost. Nejčastěji se proto hodnotí postupně po dvojicích a zkoumá se, zda položky ve dvojici jsou uspořádané správně či nikoli:

Příklad

Na stole leží čtyři stejně velké krychle, každá odlitá z jednoho kovu - železa, hliníku, mědi a zlata. Seřaďte krychle od nejlehčí po nejtěžší.

Správné pořadí: hliník - železo - měď - zlato

Odpověď zkoušeného: hliník - měď - železo - zlato

hliník - měď: správné pořadí

měď - železo: chybné pořadí

železo - zlato: správné pořadí

Zkoušený obdrží 2/3 bodů za úlohu.