Kniha/Metoda kontrastních skupin

Dalším postupem pro stanovení hajitelného hraničního skóre (cutscore) je metoda kontrastních skupin. Na rozdíl od předchozích metod se při ní neposuzují jednotlivé položky testu, ale pracuje se jen s celkovými bodovými zisky.

Předpokladem této metody je, že máme k dispozici dvě kontrastní skupiny. Test předložíme například skupině začátečníků (tj. třeba studentům) a skupině pokročilých (například lidem z praxe). Pro každou skupinu se vytvoří křivka, která ukazuje rozdělení získaných skóre. Hraniční bod pro průchod testem se stanoví jako průsečík křivek obou kontrastních skupin (obr. 5.4.3).

Obr. 5.4.3 Nalezení hraničního skóre metodou kontrastních skupin. (Obrázek ilustruje použití metody kontrastních skupin. Čárkovaná normální křivka představuje výkony skupiny začátečníků. Tečkovaná normální křivka představuje skupinu pokročilých. Svislá černá čára procházející průsečíkem obou křivek představuje mezní skóre vyhověl/nevyhověl.)

V reálném případě, zvláště při malém počtu jedinců ve skupinách, nebudou křivky tak hladké a "normální". Běžně se proto reálně nasbírané body prokládají hladkou křivkou a hledá se průsečík takto proložených křivek.

V každé metodě nastavení hraničního skóre musí být splněny implicitní předpoklady. Zatímco v Angoffově metodě implicitně předpokládáme, že úsudky odborníků korelují s obtížností položek, v metodě kontrastních skupin předpokládáme, že výkon v testu koreluje s jinou dostupnou metodou hodnocení. Cílem metody kontrastních skupin vlastně je vyhodnotit, jak výsledky testů předpovídají nějaký „zlatý standard“ hodnocení testovaných, tj. rozdělení studentů do kontrastních skupin. Takovým zlatým standardem může být hodnocení učitele, nebo nějaká uznávaná metrika výkonu. Pokud vhodný „zlatý standard“ nelze nalézt, je třeba sáhnout po jiných metodách - např. metodě záložek, nebo modifikované Angoffově metodě.